„Lékařem či veterinářem“ snadno a rychle. A co dál?

Nejen nedávná novela Veterinárního zákona rozčeřila stojaté vody. V návrhu její prováděcí vyhlášky č. 342 je přehršel kuriózních formulací, které by měly umožňovat, aby laici, po absolvování 10hodinového teoretického kurzu, mohli vykonávat odbornou veterinární činnost. Že by pak chovatelé hospodářských zvířat mohli samostatně vyšetřovat zvířata, popřípadě poté aplikovat injekčně léčiva? Proč tyto neuvěřitelné návrhy v novém předpise? Vždyť chovatelé, pod dozorem veterinárních lékařů, činí mnohé z toho již nyní! Jaká rizika tedy může přinášet vyhláška č. 342?

 

Dnes pesticidy, zítra antibiotika, co bude pozítří?

 

Z posledních zjištění (ČHMÚ – Českého hydrometeorologického ústavu, viz příloha tiskové zprávy) vyplývá, že jsou u nás v celé republice podzemní vody kontaminovány pesticidy, především díky převažujícímu průmyslovému způsobu zemědělství. Nebudou už ale brzy, kvůli neuváženě industriálnímu přístupu k chovu  hospodářských zvířat, ohroženy kontaminací aplikovaných léčiv nejen vody, ale i potraviny?

 

Praktičtí veterinární lékaři se tážou a Karel Daniel, prezident Komory veterinárních lékařů otázku tlumočí: „Kteří chovatelé si vlastně přejí diagnostikovat a dle vlastní vůle poté aplikovat léčiva? V naší terénní praxi se s ničím takovým nesetkáváme. Pokud chovatelé léčiva aplikují, tak vždy na základě diagnózy ošetřujícího veterináře a pod jeho dohledem.“ Samozřejmě existují i rozdíly mezi průmyslovým zemědělcem a malochovem! Tak či onak chovatelé samozřejmě zvířata pozorují, kontrolují jejich zdravotní stav a sdělují ošetřujícímu veterinárnímu lékaři příznaky a poznatky (a to nejen z poslechu, či pohmatu, jak milostivě jmenovitě umožňuje návrh Vyhlášky) či výši změřené teploty – podobně jako toto sděluje matka o svém dítěti humánnímu lékaři. Diagnóza a způsob léčení je ale na odborníkovi!

 

Nikoli rozšiřovat, omezovat

 

Komora veterinárních lékařů podporuje – bohužel nejčastěji jen verbální – snahy politických činitelů i kontrolních orgánů zúžit spektrum chovateli přímo používaných léčiv, především antibiotik – zejména těch, která jsou už nyní předmětem indikačních omezení. Měly by tedy být použity pouze na základě předchozího laboratorního vyšetření. Tak, aby jejich účinnost byla co nejdéle zachována pro jejich použití u lidí.

 

Pojem indikační omezení totiž znamená i kontrolovat podávání. A přímá distribuce laickým osobám – ve veterinární oblasti podle dikce návrhu Vyhlášky č. 342 „absolventům desetihodinového teoretického kurzu“ – zde samozřejmě přináší ztrátu kontroly.

 

Stanovisko Komory veterinárních lékařů a České lékařské komory je v této věci obdobné

 

Ano, odborníci se dokáží domluvit, to demonstrovala již setkání profesních komor i společné tiskové výstupy humánních a veterinárních lékařů.

 

Ovšem legislativní plevele, do jejichž záhonů se může zařadit chystaná Vyhláška 342, pouze zatěžují chovatele i dozorové orgány. Dávají také jen práci (a zbraň) mnoha dalším byrokratům!

 

Josef Duben, PR KVL