Výběr dalekohledu a chyby

Větší přiblížení u dalekohledů neznamená lepší. U dalekohledu s větším  zvětšením  se zužuje zorné pole a proto je vidět omezeny obraz na  šířku, navíc se projevuje nestabilita, je těžší udržet obraz stabilní a bude se zdát nedoostřený.  Při menším přiblížení bude obraz kvalitnější, neprojeví se třes obrazu, budete mít větší zorný úhel a lepší kontrast.

 

Obecně také platí, že čím větší je přední průměr čoček dalekohledu, tím lépe. Budete mít větší zorný úhel, lepší kontrast, barevné podání a světelnost, což je důležité například pro hvězdářský dalekohled.

 

Nedejte na něčí tvrzení, že dalekohledy se stejným vstupním průměrem objektivu a stejným zvětšením, při stejných pozorovacích podmínkách ukazují stejně kvalitní obraz.  Jde o to, že u levnějších dalekohledů není antireflexní vrstva /vypadá jako barevnýá, nejčastěji modrý, purpurovýá, nebo zelený povlak/, nebo je jen na vnějším povrchu objektivu a okuláru.. Pokud tomu tak je, obraz se jeví jako tmavý a nekontrastní. Zatímco u dražších typů jsou antireflexní vrstvou ošetřeny všechny odrazné plochy.

 

Dalekohled se zoomem nemusí nutně znamenat lepší.  Tyto dalekohledy mají až o třetinu menší zorný úhel, nicméně v případě potřeby můžete obraz přiblížit a pozorovat detail. To je výhoda. Musíte mít pevnou ruku, nebo budete obraz roztřepaný. V tomto případě je vhodné umístit dalekohled na stativ. Pokud se rozhodnete pro dalekohled, který má zoom, rozhodně se nevyplatí šetřit. Na druhou stranu jsou náchylnější na poškození napři. při pádu apod.  Mají složitější konstrukci, více optických článků díky nimž i nižší světelnost.

 

Mýlíte se, když si myslíte, že čím má dalekohled větší zvětšení, tím je dražší. Pravda je taková, že cena dalekohledu v žádném případě nijak nesouvisí se zvětšením.