Jak funguje elektronická ochrana zboží – EAS

Otázka kvalitního zabezpečení zboží trápí především maloobchodníky – takzvaný retail. Krádeže, především takového druhu zboží jako je elektronika, značkový textil, kosmetika nebo alkohol, jsou poměrně časté. Chraňte své zboží efektivně.

EAS a CCTV

Experti na zabezpečovací systémy se shodují na tom, že nejúčinnějším nástrojem proti krádežím v maloobchodech jsou CCTV a poplašné systémy, známé také jako elektronická ochrana zboží (z anglického EAS – Electronic Article Surveillance). I samostatně jsou oba tyto systémy dobře funkční, ale pokud se spojí, představují vysoce efektivní ochranu zboží.

Principy fungování elektronické ochrany zboží

Elektronická ochrana zboží je technologie používaná především v maloobchodu. Výrobky jsou označeny speciálními lepícími etiketami nebo pevnými kódy, které jsou pak identifikovány anténami umístěnými zpravidla u východů z prodejny. Každý výrobek, který nebyl příslušnou obsluhou odkódován, spustí při průchodu touto zónou zvukový i vizuální alarm. Tento způsob ochrany zboží se neomezuje na žádnou velikost nebo materiál zboží. Dá se říci, že lze vybrat konkrétní zabezpečení pro všechny druhy zboží, od potravin, přes textil, až po drahou elektroniku. Díky tomuto druhu ochrany může prodejce zboží vystavit na otevřeném display. Zákazník si může produkt bez problémů prohlédnout nebo vyzkoušet. Uzavírání produktů ve skříňkách je minulostí.

Elektronická ochrana zboží není ve svém odvětví žádnou novinkou. EAS systémy jsou dnes instalovány po celém světě. Všude tam pomáhají snižovat náklady a zvyšovat tržby. Současně se tento systém ochrany dále rozvíjí, aby vyplnil i další mezery.

Z čeho se elektronická ochrana zboží skládá

Elektronická ochrana zboží se skládá z několika věcí, které vzájemně velmi dobře fungují. Na jedné straně stojí pevné kódy nebo lepící etikety, které se dále dají rozdělit na RF (radiofrekvenční), AM (akustomagnetické) nebo EM (elektromagnetické). Pevné kódy se zpravidla používají pro ochranu textilu, obuvi, sportovních potřeb atp. Pevné etikety mají vždy dvě části, které se spojením upevňují se na zboží. Tyto kódy se dají používat opakovaně. Při prodeji zboží jsou kvalifikovanou osobou odstraněny pomocí takzvaného uvolňovače, který je zpravidla umístěn u pokladny. Pokud k odstranění nedojde, spustí se při průchodu bránou poplach.

Lepící etikety jsou jednorázové, umísťují se přímo na zboží a fungují podobně jako pevné kódy. Při koupi zboží je nutné etikety deaktivovat u pokladny takzvaným deaktivátorem. V případě, že k tomu nedojde, je spuštěn při průchodu bránou alarm.

Další významnou složkou jsou již zmíněné detekční antény, jinak také brány, deaktivátory a uvolňovače. Detekční antény mohou mít různý frekvenční rozsah. Různé EAS systémy pracují na různých principech a nemusí být vždy kompatibilní s vaším dosavadním zabezpečením. Už z toho důvodu je vhodné prokonzultovat celý systém elektronické ochrany zboží se zkušenými profesionály.

Instalace elektronické ochrany zboží nezaručí 100% eliminaci krádeží v obchodě, ale razantně je snižuje. Některé odhady hovoří až o 60%. Vždy je třeba najít spolehlivý systém. Nejlépe šitý na míru vašemu druhu zboží a potřebám.

Zabezpečovací systémy pro domov a podnikání

Mít vhodné zabezpečení pro domov a podnik je dnes cílem většiny jejich majitelů. Zvýšit bezpečnost vašeho domova nebo kanceláře, obchodu či celého podniku se dá pomocí vhodného bezpečnostního systému. Ideálně takového, který řeší vaše specifické požadavky a potřeby. Zabezpečovací systémy se skládají z více částí, jako jsou bezpečnostní kamery, pokročilé dveřní zámky, detekce světla a pohybu a další zařízení, která pomáhají prohlubovat účinnost zabezpečovacího systému jako celku.

Vybíráme zabezpečovací systémy

Při výběru zabezpečovacích systémů je třeba zhodnotit danou oblast, ve které se dům či podnik nachází. Odhalení možných hrozeb, jako jsou krádeže, vandalismus, násilné trestné činy nebo jiné, je důležitým faktorem pro sestavení optimálního zabezpečovacího systému. Položte si otázku, zda-li jste se již s podobným konfliktem setkali v minulosti a snažte se přijít na největší rizika. Častým problémem, který zabezpečovací systémy řeší, například u maloobchodníků, jsou zloději či vandalové.

Správné zajištění spočívá v odhalení všech slabých míst. Všechny vchody do vašeho soukromého prostoru jsou potenciální zranitelná místa. Dveře a okna by měly být pod dohledem bezpečnostních kamer. Během dne je to skvělý způsob zabezpečení a na dobře osvětlených místech i za tmy. Řada z těchto neoprávněných incidentů se ovšem stává v noci. V tom případě je nasnadě vyhodnotit osvětlení, které může být citlivé například na pohyb. Druhou variantou jsou infračervené bezpečnostní kamery.

Zvláště citlivé oblasti jsou navíc chráněny kombinovaně pomocí zámků a alarmů. Zvláště u podniků a obchodů se pak osvědčilo omezení přístupu do těchto oblastí. Mají ho například jen někteří zaměstnanci a podobně.

Základem tedy je odhalit slabá místa a jakoby se vcítit do kůže potencionálního zloděje, vandala či jiného agresora. Je třeba mít na paměti, že zabezpečovací systémy často nechrání jen osobní vlastnictví, ale také zaměstnance, zákazníky nebo dokonce rodinu.

Bezpečnostní tipy

Pravidelné kontroly a opravy mohou identifikovat mezery v současném systému. Pamatujte také, že žádný systém není dokonalý a vždy je prostor na zlepšení. Sledujte aktuální vývoj a technologie a využívejte nové produkty nápady. Pokud si najdete opravdu profesionální firmu zabývající se zabezpečovacími systémy, jistě bude tyto novinky sledovat za vás.

Autovraky sú významným zdrojom druhotných surovín

Tlačová informácia                                                                        Vrútky 26.júna 2014

 

V ŽOS-EKO Vrútky zhodnocujú vozidlá na viac ako 90 %

Autovraky sú významným zdrojom druhotných surovín

 

Najväčší spracovateľ autovrakov v Žilinskom kraji ŽOS-EKO, s. r. o., Vrútky v súčasnosti dokáže zhodnotiť rozoberané staré autá na 90 až 95 % z ich hmotnosti, podľa typu. Blíži sa tak k požadovanej hranici 95 % z hmotnosti každého vozidla, ktorá bude od 1.januára 2015 podľa európskej smernice pre Slovensko povinná. Celoslovenský priemer zhodnocovania autovrakov sa v súčasnosti pohybuje okolo 91 % a ročne sa v SR spracuje cca 40 000 vozidiel. Informovala o tom generálna riaditeľka ŽOS-EKO, s. r. o., Vrútky Jana Antošová.

 

,,Rezervy sú zatiaľ v spracovaní plastov, pretože ich je v starých autách veľa druhov a nie všetky sú recyklovateľné. Donedávna boli problémom aj staré textílie, ale vlani sa  na ich spracovanie otvorila v SR nová prevádzka. Najcennejšie sú kovové časti automobilov -železo a hliník, o ktoré je aj najväčší záujem u spracovateľov. V ŽOS-EKO vozidlo ekologicky rozoberieme a jednotlivé suroviny dodávame na ďalšie spracovanie. Už dávno neplatí, že staré auto je odpadom. Naopak, ŽOS-EKO Vrútky dodáva vyseparované zložky z autovrakov na ich ďalšie spracovanie iným zhodnocovateľom, pre ktorých je to významný zdroj druhotných surovín,“ konštatovala J. Antošová.

 

Dodala, že majitelia starých áut môžu na nich aj zarobiť. ŽOS-EKO im vypláca 30 až 50 eur za vozidlo. Firma navyše príde po staré auto až domov k zákazníkovi a bez poplatku ho odvezie na ďalšie spracovanie. Odvoz zabezpečuje ŽOS-EKO nielen v rámci Žilinského kraja, ale aj s ním susediacich krajov – Trenčianskeho a Banskobystrického. Výška príspevku za autovrak sa vypláca dohodou a závisí na jeho stave a hmotnosti vozidla. Podmienkou, v súlade so zákonom, je najmenej 95 percentná celistvosť vozidla.

 

Priemerná hmotnosť európskeho automobilu je vyše tisíc kg. Kovové časti z ocele a liatiny tvoria cca 68 % hmotnosti, neželezné kovy – hlavne hliník 8 %, nárazníky a iné plastové časti cca 10 %, zvyšok sú gumové časti, textil a sklo. Priemerné auto tak obsahuje cca 700 kg železa, 80 kg neželezných kovov (najmä hliníka), viac ako 100 kg plastov (nárazníky, palubné dosky a niektoré ďalšie časti), viac ako 25 kg gumových častí (najmä pneumatiky), vyše 20 kg textilu (z autosedačiek) a vyše 30 kg špeciálneho lepeného skla.

 

Pri výrobe ocele z kovového šrotu sa oproti železnej rude ušetrí približne 74 % elektrickej energie a spotrebuje o 40 % menej vody. Znečistenie ovzdušia emisiami sa pritom zníži až o 76 %. Recykláciou hliníka sa ušetrí až 95 % energie oproti jeho výrobe z primárnych zdrojov.

 

V Európe končí ako šrot každoročne cca 15 mil. áut. Na Slovensku sa každý rok vyradí až 40‑tisíc opotrebovaných automobilov, ktoré spracúva 44 autorizovaných spracovateľov. Okrem toho stále pokračuje pokútne rozoberanie domácich i dovezených autovrakov na nelegálnych autovrakoviskách. Tie ohrozujú prírodu, hlavne vody, predovšetkým jedovatými kvapalinami a olejmi a na nelegálnych i legálnych skládkach končia vyhodené plasty.

 

V ŽOS-EKO je najčastejšie zošrotovaným starým autom Škoda Favorit, za ním nasleduje Škoda 120 a ďalšie škodovky a po nich lady. Časti vozidiel vo veľmi dobrom stave firma ponúka opravovniam i jednotlivcom ako náhradné súčiastky. Najväčší záujem je o karosárske diely, ktoré sú najčastejšie poškodené pri drobných haváriách, ako sú nárazníky, dvere, zrkadlá a pod. Ceny takýchto dielov sú často symbolické.

 

V roku 2013 v ŽOS-EKO ekologicky spracovali 707 opotrebovaných vozidiel a od získania autorizácie v roku 2005, za posledných 9 rokov, to bolo spolu 10 208 opotrebovaných osobných a nákladných vozidiel. ŽOS – EKO, s. r. o., Vrútky patrí k významných spracovateľom opotrebovaných vozidiel na Slovensku a zároveň je aj významným recyklátorom v oblasti zberu a skladovania odpadových olejov. Zároveň patrí k dvom najvýznamnejším spracovateľom batérií  a akumulátorov v SR, keď sa špecializuje predovšetkým na zber a likvidáciu nikel – kadmiových (Ni-Cd) akumulátorov a batérií. Firma má vytvorený komplexný systém zberu opotrebovaných alkalických batérií a akumulátorov.

 

Telefónne čísla ŽOS-EKO na odťah autovrakov:

0434205530

0434205531

0434205533

0905205732

0905757916

Slovenskí chemici sa posťažovali na ceny energií a legislatívu EÚ

Najväčším súčasným problémom európskych  a rovnako slovenských chemických a farmaceutických podnikov, ale aj celého priemyslu krajín EÚ výrazne znižujúcim ich konkurencieschopnosť, sú ceny energií. K ďalším hlavným problémom patria smernice Európskej únie (EÚ), predovšetkým REACH a Európsky systém obchodovania s emisiami (EU ETS) ktoré zvyšujú náklady firiem. Uviedli to predstavitelia Zväzu chemického a farmaceutického priemyslu (ZCHFP) SR 23.júna 2014 na stretnutí v Bratislave za okrúhlym stolom s Danielom Calejom Crespom, generálnym riaditeľom pre podnikanie a priemysel Európskej komisie (Director General, DG Enterprise and Industry, European Commission).

Počas stretnutia Daniel  Caleja Crespo oboznámil zástupcov slovenského chemického a farmaceutického priemyslu s priemyselnou politikou EK a aktuálnou otázkou zosúladenia ostatných politík s priemyselnou konkurencieschopnosťou. Venoval sa aj klimaticko-energetickému balíčku 2030 a s ním súvisiacim cieľom pre zníženie emisií, ako aj cenám energií a REACH.

 

Prezident ZCHFP SR Ing. Roman KARLUBÍK, MBA, vo svojom príhovore za okrúhlym stolom prezentoval aktuálnu situáciu chemického priemyslu na Slovensku. Na celkovej produkcii priemyselnej výroby Slovenska sa chemický a farmaceutický priemysel SR podieľa 18,5 %, v odvetví prevažujú malé a stredné firmy – v súčasnosti tu podniká 275 firiem s viac ako 20 zamestnancami. V roku 2013 zamestnávalo odvetvie 37 348 osôb a vyprodukovalo tržby 10,197 miliardy EUR, čo bolo medziročne o 5 % menej. Pozitívny vývoj zaznamenalo iba pododvetvie výrobkov z gumy a plastu, pod čo sa podpísal mierny rast výroby v slovenských automobilkách. Celý sektor však klesol, pritom hlavnou príčinou bol  nízky zahraničný dopyt súvisiaci s krízou v EÚ, ktorý má pri extrémnej otvorenosti slovenskej ekonomiky rozhodujúci podiel.

 

R. Karlubík ďalej poukázal na to, že slovenská chémia je tvorená z európskeho pohľadu malými a strednými podnikmi, preto nie je ľudsky ani finančne pripravená akceptovať a dodržiavať náročné legislatívne predpisy, tak ako veľké podniky zo západnej časti EÚ. Ide hlavne o negatívny dopad najmä na malé a stredné podniky  – napr. pri registrácii látok podľa nariadenia  REACH, poplatky,  ktoré musí vynaložiť malý a stredný podnik, sú na jednotku jeho produkcie  rádovo vyššie, ako je to v prípade výroby tých istých výrobkov veľkými západoeurópskymi výrobcami. Každé sprísnenie legislatívy prináša dodatočné náklady. V tejto súvislosti preto podnikatelia oceňujú postoj slovenskej vlády podporujúci slovenský priemysel proti nezmyselne prísnym environmentálnym opatreniam a víziám EÚ. V poslednom čase napríklad v oblasti emisií. Tie prichádzajú v čase, keď celosvetovo nepanuje zhoda v oblasti dodržiavania Kjótskeho protokolu a tak tieto vízie o nulovej intolerancii v EÚ, bez  ich celosvetového presadenia, by nielenže nemali význam, ale ďalej by zhoršili konkurencieschopnosť európskeho priemyslu.

 

Podľa R. Karlubíka je potrebné ďalej diverzifikovať zdroje energií, predovšetkým zemného plynu a ropy, ale i energetické prepojenia. Treba však prehodnotiť aj opatrenia v návrhu klimaticko-energetického balíčka s cieľmi do roku 2030. Zníženie emisií CO2 oproti roku 1990 takmer na polovicu a zvýšenie podielu obnoviteľných zdrojov na 27 percent je ranou pre konkurencieschopnosť priemyslu EÚ. Veď prehnané dotácie do obnoviteľných zdrojov sa podpísali pod súčasné zdeformované ceny elektriny. Ceny elektrickej energie pre podniky v členských krajinách EÚ sú tak  priemerne dvakrát vyššie ako v USA a Rusku. Ceny plynu sú dokonca 3 až 4 – krát vyššie ako ceny pre ich konkurentov v USA a Rusku.