Štítek: služby

S koncem února skončila také zimní klimatologická sezóna a je možno bilancovat ohledně klimatických statistik. Položíme-li si otázku jaká byla zimní sezóna 2014/15, tj. období od prosince do února, můžeme na ni odpovědět komplexně z hlediska území ČR a také specificky z hlediska dané lokality, v našem případě z hlediska měření a pozorování počasí v Praze. Od jiných lokat ČR se budou tyto hodnoty a pozorované jevy značně lišit a proto je tedy obtížné seriózně zhodnotit zimu komplexně z hlediska ČR jako celku, nelze říci byla mírná, byla sušší než loňská nebo byla naopak na sníh průměrná až nadprůměrná. Takto by se různily názory, resp. odpovědi různých pozorovatelů v ČR na otázku jaká byla ohledně počasí uplynulá zimní sezóna, každý by přiložit jiné hodnoty, které by ukazovaly jiné charakteristiky a to zejména ty srážkové, které se značně lišily.

Obecné shrnutí průběhu zimy 2014/15 v ČR

Pokusme se alespoň o obecnější souhrn z hlediska ČR, i když musíme toto malé území z hlediska průběhu počasí v zimě i tak rozdělit.  Letošní zimní sezóna opět vykázala teplý průběh, avšak nikoli teplejší než loňská a srážkový podprůměr a opět nikoli tak výrazný jako v předchozí sezóně, byla tedy v souladu s klimatickými odhady či jinými prognózami, které se netýkají numerické meteorologie. Ohledně Prahy se jednalo o poměrně zajímavý průběh ledna a února letošního roku, kdy byl únor studenější než leden. Únor byl současně srážkově značně podprůměrný, za což mohlo dlouhotrvající anticyklonální a současně inverzní počasí. To mohlo ostatně i za chladné počasí v nižších polohách pod nízkou oblačností oproti horským oblastem, kde bylo často o poznání tepleji, vlivem této situace zde vzniká značný teplotní nepoměr. Zimní sezóna nepřinesla do této oblasti téměř žádnou sněhovou pokrývku, maximální činila 5-6cm s trváním jen 2-3 dny a to na konci loňského prosince, po zbytek zimy je místo měření a pozorování bez pokrývky. Více srážek a to převážně ve formě sněžení se objevilo zejména ve druhé polovině ledna a v počátku února 2015 na západě a severozápadě Čech a na východě ČR, kde ležela přechodně i vyšší sněhová pokrývka. Naopak velmi chudé a převážně dešťové či smíšené srážky se objevily v centrální části Čech, tj. zejména v Praze, okolí a v polabské nížině, méně srážek bylo také na jihu Moravy.

Klimatické statistiky, souhrn zimy 2014/15 a porovnání 

> Hodnoty
Průměrná denní teplota: 5.42°C (2013/14: 6.19°C, 2012/13: 3.02°C)
Průměrná noční teplota: 0.42°C (2013/14: 0.64°C, 2012/13: 1.26°C)
Průměrná zimní teplota: 2.92°C (2013/14: 3.41°C, 2012/13: 0.87°C)
Průměrné srážky: 0.44mm (2013/14: 0.25mm, 2012/13: 1.07mm)
Celkové srážky: 40.6mm (2013/14: 23.2mm, 2012/13: 97.3mm)

Průměrná vlhkost vzduchu: 76.7%
Průměrný tlak vzduchu: 1015.6hPa

> Rekordy za zimu 2014/2015
Maximální teplota: 14.6°C (10.1.)
Minimální teplota: -8.4°C (30.12.)
Maximální srážky za 24hodin: 6.0mm (26.1.)

> Ostatní údaje
Slunečné dny: 14 z 90 dní
Dny se srážkami: 21 z 90 dní
Mrazivé dny: 36 z 90 dní
Ledové dny: 5 z 90 dní
Počet mlh: 1
Počet bouřek: 1

Závěrem
Zima byla v Praze teplotně nadprůměrná (+1.37°C) a srážkově průměrná. (-0.25°C) Průměrná až lehce podprůměrná, nicméně hodnotíme ji jako průměrnou, neboť tolerance je u teplot i srážek +/-0.3°C/mm. Byla nepochybně chladnější než loňská a srážkově bohatší, avšak stále teplá bez vyšší sněhové pokrývky, která by měla současně delší trvání a sušší, i když se v minulých 10 letech objevily zimy i o něco sušší. Průměry jsou vztaženy k našemu měření v Praze a to od roku 2005. Dosti suché zimy se objevily zajisté i do roku 2005, které nejsou ve statistice zaneseny. I tak není pochyb o tom, že zima patřila k teplejší a sušším a to lze konstatovat i globálně z hlediska ČR. (Více informací v Meteolistech č. 39 či na našem webovém portálu)

Březen je prvním měsícem klimatologické jarní sezóny, která letos začala v neděli 1.3.2015 a potrvá do 31.5.2015. Nejedná se ovšem o období, v němž by nutně muselo převažovat jarní počasí, tedy obecně teplé počasí. Naopak v počátku období je přímo reálné, že bude počasí často připomínat zimní období a ke konci je již dosti pravděpodobné dosažení a přesažení letních teplot, někdy dokonce i dosažení těch tropických. Přesně ovšem období podle rázu počasí vymezit nelze, v poslední době se jednotlivá období co do rázu počasí silně prolínají. Období jsou tedy vymezena od počátků měsíců do konců měsíců s tím, že se jedná o tříměsíční období. Léto trvá od června do srpna, poté nastává meteorologický či lépe řečeno klimatologický podzim. Astronomické vymezení období má jiná pravidla a pro naše účely není tak důležité. Pro klimatické účely jsou důležitá výše zmíněná tříměsíční období počítaná od počátků měsíců do jejich konců.

V dalších dnech „vlezem“ opravdu za kamna, ale za týden nám může být na sluníčku pro změnu horko

„Březen za kamna“ vlezem a mnoho dalších pranostik hovoří ve prospěch častých studených obdobích v měsíci březnu a pranostika „V dubnu tam ještě budem“ dodává, že se v tomto měsíci také rozhodně nebudeme opalovat na dekách. Studené počasí nás bude provázet i v nejbližších dnech, neboť převládne v centrální Evropy studené S/SZ proudění, které bude ale postupně suché. Oteplení nastane až na přelomu týdnů s tím, že není zajisté vyloučen během měsíce další podobný vpád studeného vzduchu. Současně je možné konstatovat i dle dlouhodobých klimatických výhledů, že se budou teploty celkově zvyšovat, hovořit lze ovšem jen za průměrné teploty.

Nástrahy březnového počasí

Tyto jakési „nástrahy“ lze rozdělit do tří kategorií, čím se březnové počasí vyznačuje:

> Pocitové teplo na základě zvyku na zimní počasí a díky větší síle slunečního svitu
> Vpády studeného vzduchu s možností navrácení sněhu i do nížin, i po předchozí vládě velmi teplého počasí
> V případě anticyklonálního počasí – vláda malé či žádné oblačnosti, se postupně tvoří méně oblačnosti nízké či mlh a teploty ráno mohou klesat i hlouběji pod bod mrazu, na rozdíl od odpoledních maximálních teplot, které nás nutí odkládat oblečení = podoba „babího léta“ v opačném stylu, tj. postupný příchod léta, ale zároveň promítání se ještě zimy

Tři základní nástrahy březnového počasí, které lze připodobnit k počasí o tzv. „babím létu“, které vládne na přelomu září a října. Třetí bod souvisí s tzv. vysokými denními teplotními amplitudami, rozdíly teplot minimálních ranních a maximálních odpoledních na daném místě.

Výrazná ochlazení v březnu – nejbližší historie:
> Ze 16.6°C (16.3.2011) na 4.6°C v maximech. (18.3.2011)
> Ze 16.6°C (25.3.2011) na 8.7°C v maximech. (26.3.2011)
> Z 19.2°C (30.3.2010) na 11.0°C v maximech. (31.3.2010)

Výrazná oteplení v březnu – nejbližší historie:
> Z 10.1°C (15.3.2012) na 19.9°C v maximech. (17.3.2012)
> Ze 3.0°C (7.3.2011) na 13.4°C v maximech. (9.3.2011)
> Ze 4.4°C (16.3.2010) na 14.4°C v maximech. (18.3.2010)

Anticyklona v březnu, častěji slunečné počasí

Od zimní tlakové výše, která se kromě horských poloh zejména od listopadu do února vyznačuje častou tvorbou mlh a nízké oblačnosti, se ta březnová už liší tím, že panuje častěji slunečné počasí i v nižších polohách. Vylučovat nelze, podobně jako v září či na počátku října ranní mlhy či nízkou oblačnost, které už ale nebudou díky kratším nocím a vyšší aktivitě Slunce tak plošné a nebudou se udržovat po celé dny, budou se rozpouštět během dopoledne. Proto bude častěji slunečné počasí a dle současných výhledů to vypadá, že si takovýchto dnů díky rozšiřující se tlakové výši do střední Evropy užijeme v dalších březnových dnech poměrně dost.

Jaký by měl být březen dle dlouhodobých výhledů?

Teplotně nadprůměrný a to zejména severu – jednak na severu ČR a jednak na severu Evropy. Tam by měla panovat mírnější zima než činí dlouhodobý normál. Naopak chladnější počasí je očekáváno na J/JV Evropy. Srážkově by měl být březen podprůměrný a to vedle střední Evropy také a zejména na JZ Evropy.

Podle statistického výhled ČHMÚ do 29.3.2015 by měly teploty, stejně jako teplotní průměr v tomto období, stoupat. První týden bude ovšem teplotně podprůměrný, maxima by neměla dosáhnout více než 8°C a minima budou často klesat pod bod mrazu, byť díky velké oblačnosti ne výrazně. Prognóza na toto období je už dosti jistá. Ve druhé, až čtvrtém týdnu budou teploty růst, v předposledním březnovém týdnu budou možná i lehce nadprůměrné, jinak ovšem průměrné. Maxima by měla dosáhnout ve druhém týdnu 11°C, ve třetím a ve čtvrtém 15-16°C, rekordy by teploty rozhodně trhat neměly. Noční teploty budou klesat slabě pod nulu, na konci období se budou pohybovat kolem bodu mrazu.

Ohledně srážek je možné počítat v prvním týdnu s jejich nadprůměrným množstvím, v tom můžeme spatřovat kompenzaci prakticky nulových srážek z týdne od 16.2.2015, poté budou celý březen srážky průměrné s tím, že maxima dosáhnou na konci měsíce a tam by se měly týdenní úhrny zastavit místy kolem 20mm.