Jak při výběrovém řízení prověřit odolnost vůči zátěži? Část č. 1

ManMark: Odolnost vůči zátěži a vnitřní stabilita se projevuje vyrovnaným chováním bez výraznějších výkyvů, jak na úrovni emoční, tak i výkonnostní. Jedinci s vysokou odolností vůči zátěži si obvykle zachovávají i ve stresových situacích chladnou hlavu, jsou schopni se na problém podívat z odstupu a příliš nesklouzávají do zbytečných emocionálních reakcí. V kolektivu jsou obvykle hodnoceni jako spolehliví a předvídatelní a ostatní mají tendenci se na ně v zátěžových situacích zvýšeně vázat. Pro druhé mohou svým stabilním chováním představovat opěrný bod. Obvykle mají posunuté i samotné vnímání, co za stres ve svém životě považují, což je přesně téma, kam může směřovat několik otázek při kompetenčním interview.

ManMark pro personální referenty

Zajímavým a zároveň i klíčovým je zjištění, co a v jaké intenzitě vlastně daný kandidát za zátěž považuje. K tomu nám pomůže základní otázka, směřující na jedincovy minulé zážitky:

Otázka
„Můžete uvést příklad situace, kterou jste v poslední době vnímal ve své práci jako výrazně zátěžovou?“

V této sféře je vhodné zapátrat a pokusit se získat příklady z různých oblastí, minimálně z oblasti mezilidské a výkonnostní.

Otázka
„V jakém momentu jste si uvědomil, že jde něco neobvyklého a podle jakých signálů?“

„Jak na Vás zátěž může poznat Vaše okolí?“

„Jaké strategie jste využil ke zvládnutí zátěžové situace?“

„Co se Vám nejvíce osvědčilo?“

 „Co pro Vás bylo při zvládání situace nejtěžší?“

„Udělal byste s odstupem času něco jinak?“

„Co podobné zátěžové situace s sebou přinášejí pozitivního?“

Tyto otázky obvykle přirozeně sledují logiku rozhovoru a poskytnou nám hned několik důležitých informací, a to:

• vůči kterým stresorům je náš kandidát zvýšeně citlivý, což alespoň orientačně můžeme porovnat s faktickými pracovními podmínkami v oblasti, do které směřuje;
• jaké strategie j sou u něj pro vyrovnávání se stresem charakteristické a nakolik jsou v dané situaci adekvátní;
• je důležité analyzovat typické postupy, které při setkání se zátěží jedinec používá i neadaptivní způsoby jednání, ke kterým inklinuje. Pokud svůj pohled velmi zjednodušíme, můžeme čekat stejně jako u zvířat tři základní typy reakcí na stres, a to útok, útěk (známé jako reakce fight or flight) nebo zamrznutí. Máme je ve svém repertoáru zděděné po předcích a jsou situace, kdy každá z nich může být efektivní, záleží spíše na tom, s jakou intenzitou je používáme. Obecně se jako vhodnější ukazují ty strategie, při kterých je jedinec aktivní a je ochoten převzít za své rozhodnutí zodpovědnost, i když bývá zejména v zátěžových situacích spojena s rizikem chyby a selhání.
• zároveň je možné si podle popisu události udělat obrázek o hladině zátěže, která je již vnímána jako stresová;
• odhaluje úroveň sebereflexe, která umožňuje jedinci připustit, že s některými situacemi má problém a která je nezbytnou podmínkou pro možnost jejich kompenzace;
• schopnost učit se na základě předchozích zkušeností a vytvářet preventivní opatření.

 

ManMark Czech Republic s.r.o.