Štítek: manmark centrala

www.manmark-praha.weebly.com

ManMark:Telefonický pohovor

Telefonické interview se stále častěji stává součástí výběrového procesu. Jde o první kolo předvýběru, které nabízí řadu výhod. Užitečné je zejména úsporou času:

1.        pokud personalista obsazuje pozici na dálku, tedy do jiného místa, než je její pracoviště, ušetří čas na cestu;

2.        pokud personalista obsazuje pozici, na kterou se hlásí velké množství kandidátů, nebo více pozic se stejnou náplní;

3.        telefonické rozhovory bývají stručnější, takže je možné zvládnout projít víc životopisů než osobně, navíc tak může víc lidí dostat šanci;

4.        nedochází ke sjednání zbytečné schůzky, kdy kandidát nesplňuje některý ze základních požadavků nebo má jiné představy o podmínkách a náplni práce.

ManMark pro personální referenty

Pro dobré zvládnutí telefonického rozhovoru je nutné připravit si kritéria, která potřebujeme ověřit a zároveň je to možné telefonicky. Po telefonu v první řadě můžeme probrat s kandidátem podmínky práce a ujasnit si, zda má o pozici stále zájem. Dále můžeme ověřit tzv. tvrdá data, tedy údaje, jako je dosažené vzdělání, znalosti jazyků, vlastnictví ŘP apod. V určitém omezeném rozsahu můžeme také ověřovat měkká data, tedy např. vstřícnost, komunikační schopnosti nebo obchodní předpoklady.

V rámci ujasnění podmínek práce volíme ty informace, které podle naší zkušenosti často ovlivňují zájem kandidátů o pozici. Mezi tyto podmínky patří místo pracoviště, pracovní doba (zejména směnnost), nějaké specifické nároky na pracovní činnost (práci pouze s cizojazyčnými klienty, čistě obchodní činnost, fyzicky náročná práce, práce ve zdravotně závadných podmínkách apod.) a určitě i platové podmínky. U otázek platu ale volí organizace různou strategii. Někdy o penězích hovoří až v poslední fázi výběru, protože nechtějí kandidáta získat nebo naopak ztratit jen kvůli odměňování, snaží se ho motivovat jinak, považují to za důvěrnou informaci nebo se domnívají, že otázka peněz by měla být pro uchazeče až na druhém místě.

Otázky na tvrdá data – (např. řidičský průkaz při výběru obchodního cestujícího). Abychom nevedli klasický pohovor po telefonu, opravdu vybereme jen otázky na ty údaje, které jsou zásadní pro zvládnutí práce.

Jak jsme uvedli výše, ověřovat lze i měkká data. To má však určité omezení, neboť existují dovednosti, které přes telefon prostě neověříme. Velmi dobře ale dokážeme zjistit, jak kandidát komunikuje po telefonu (od přijetí hovoru, srozumitelnost, po příjemnost a přesvědčivost a samozřejmě další), což se nám může hodit např. u asistentek, telefonistek, prodejců po telefonu nebo u pracovníků help-line. Můžeme také prověřit pohotovost, ochotu se přizpůsobit a také prodejní dovednosti předvedením krátkého prodejního rozhovoru. I pro práci s měkkými daty je důležité, abyste si nejdříve stanovili kritéria zásadní pro postoupení do dalšího kola výběrového řízení. Nemá cenu zkoušet kandidáta z prodejních dovedností jen proto, že zrovna víte jak na to.

 A na závěr několik etických zásad značky ManMark, na které bychom neměli zapomínat:

  • informujeme kandidáta na začátku, o jaký rozhovor se jedná, a dáme možnost určit si termín volání, pokud v tuto chvíli nemůže svobodně hovořit;
  • ptáme se jen na to, co v tuto chvíli potřebujeme vědět, „netrápíme“ druhého zbytečně podrobným dotazováním nebo ukázkami práce (jako je ukázka prodejního rozhovoru);
  • zvládáme slušné ukončení hovoru, i pokud zjistíme, že pro nás uchazeč není zajímavý (buď rozhovor standardně dokončíme, nebo umíme rozhovor ukončit dřív vhodným způsobem);
  • každému, s kým mluvíme, dáme vědět, jak výběrové řízení dopadlo (klidně SMS, nebo mailem).

     Telefonické interview při vhodném použití šetří čas i peníze nás personalistů i kandidátů.

ManMark Czech Republic s.r.o.

manmark-praha.weebly.com

ManMark:Telefonický pohovor

Telefonické interview se stále častěji stává součástí výběrového procesu. Jde o první kolo předvýběru, které nabízí řadu výhod. Užitečné je zejména úsporou času:

1.        pokud personalista obsazuje pozici na dálku, tedy do jiného místa, než je její pracoviště, ušetří čas na cestu;

2.        pokud personalista obsazuje pozici, na kterou se hlásí velké množství kandidátů, nebo více pozic se stejnou náplní;

3.        telefonické rozhovory bývají stručnější, takže je možné zvládnout projít víc životopisů než osobně, navíc tak může víc lidí dostat šanci;

4.        nedochází ke sjednání zbytečné schůzky, kdy kandidát nesplňuje některý ze základních požadavků nebo má jiné představy o podmínkách a náplni práce.

ManMark pro personální referenty

Pro dobré zvládnutí telefonického rozhovoru je nutné připravit si kritéria, která potřebujeme ověřit a zároveň je to možné telefonicky. Po telefonu v první řadě můžeme probrat s kandidátem podmínky práce a ujasnit si, zda má o pozici stále zájem. Dále můžeme ověřit tzv. tvrdá data, tedy údaje, jako je dosažené vzdělání, znalosti jazyků, vlastnictví ŘP apod. V určitém omezeném rozsahu můžeme také ověřovat měkká data, tedy např. vstřícnost, komunikační schopnosti nebo obchodní předpoklady.

V rámci ujasnění podmínek práce volíme ty informace, které podle naší zkušenosti často ovlivňují zájem kandidátů o pozici. Mezi tyto podmínky patří místo pracoviště, pracovní doba (zejména směnnost), nějaké specifické nároky na pracovní činnost (práci pouze s cizojazyčnými klienty, čistě obchodní činnost, fyzicky náročná práce, práce ve zdravotně závadných podmínkách apod.) a určitě i platové podmínky. U otázek platu ale volí organizace různou strategii. Někdy o penězích hovoří až v poslední fázi výběru, protože nechtějí kandidáta získat nebo naopak ztratit jen kvůli odměňování, snaží se ho motivovat jinak, považují to za důvěrnou informaci nebo se domnívají, že otázka peněz by měla být pro uchazeče až na druhém místě.

Otázky na tvrdá data – (např. řidičský průkaz při výběru obchodního cestujícího). Abychom nevedli klasický pohovor po telefonu, opravdu vybereme jen otázky na ty údaje, které jsou zásadní pro zvládnutí práce.

Jak jsme uvedli výše, ověřovat lze i měkká data. To má však určité omezení, neboť existují dovednosti, které přes telefon prostě neověříme. Velmi dobře ale dokážeme zjistit, jak kandidát komunikuje po telefonu (od přijetí hovoru, srozumitelnost, po příjemnost a přesvědčivost a samozřejmě další), což se nám může hodit např. u asistentek, telefonistek, prodejců po telefonu nebo u pracovníků help-line. Můžeme také prověřit pohotovost, ochotu se přizpůsobit a také prodejní dovednosti předvedením krátkého prodejního rozhovoru. I pro práci s měkkými daty je důležité, abyste si nejdříve stanovili kritéria zásadní pro postoupení do dalšího kola výběrového řízení. Nemá cenu zkoušet kandidáta z prodejních dovedností jen proto, že zrovna víte jak na to.

 A na závěr několik etických zásad značky ManMark, na které bychom neměli zapomínat:

  • informujeme kandidáta na začátku, o jaký rozhovor se jedná, a dáme možnost určit si termín volání, pokud v tuto chvíli nemůže svobodně hovořit;
  • ptáme se jen na to, co v tuto chvíli potřebujeme vědět, „netrápíme“ druhého zbytečně podrobným dotazováním nebo ukázkami práce (jako je ukázka prodejního rozhovoru);
  • zvládáme slušné ukončení hovoru, i pokud zjistíme, že pro nás uchazeč není zajímavý (buď rozhovor standardně dokončíme, nebo umíme rozhovor ukončit dřív vhodným způsobem);
  • každému, s kým mluvíme, dáme vědět, jak výběrové řízení dopadlo (klidně SMS, nebo mailem).

     Telefonické interview při vhodném použití šetří čas i peníze nás personalistů i kandidátů.

ManMark Czech Republic s.r.o.

manmark-havlickuvbrod.cz

Jak při výběrovém řízení prověřit odolnost vůči zátěži? Část č. 1

ManMark: Odolnost vůči zátěži a vnitřní stabilita se projevuje vyrovnaným chováním bez výraznějších výkyvů, jak na úrovni emoční, tak i výkonnostní. Jedinci s vysokou odolností vůči zátěži si obvykle zachovávají i ve stresových situacích chladnou hlavu, jsou schopni se na problém podívat z odstupu a příliš nesklouzávají do zbytečných emocionálních reakcí. V kolektivu jsou obvykle hodnoceni jako spolehliví a předvídatelní a ostatní mají tendenci se na ně v zátěžových situacích zvýšeně vázat. Pro druhé mohou svým stabilním chováním představovat opěrný bod. Obvykle mají posunuté i samotné vnímání, co za stres ve svém životě považují, což je přesně téma, kam může směřovat několik otázek při kompetenčním interview.

ManMark pro personální referenty

Zajímavým a zároveň i klíčovým je zjištění, co a v jaké intenzitě vlastně daný kandidát za zátěž považuje. K tomu nám pomůže základní otázka, směřující na jedincovy minulé zážitky:

Otázka
„Můžete uvést příklad situace, kterou jste v poslední době vnímal ve své práci jako výrazně zátěžovou?“

V této sféře je vhodné zapátrat a pokusit se získat příklady z různých oblastí, minimálně z oblasti mezilidské a výkonnostní.

Otázka
„V jakém momentu jste si uvědomil, že jde něco neobvyklého a podle jakých signálů?“

„Jak na Vás zátěž může poznat Vaše okolí?“

„Jaké strategie jste využil ke zvládnutí zátěžové situace?“

„Co se Vám nejvíce osvědčilo?“

 „Co pro Vás bylo při zvládání situace nejtěžší?“

„Udělal byste s odstupem času něco jinak?“

„Co podobné zátěžové situace s sebou přinášejí pozitivního?“

Tyto otázky obvykle přirozeně sledují logiku rozhovoru a poskytnou nám hned několik důležitých informací, a to:

  • vůči kterým stresorům je náš kandidát zvýšeně citlivý, což alespoň orientačně můžeme porovnat s faktickými pracovními podmínkami v oblasti, do které směřuje;
  • jaké strategie j sou u něj pro vyrovnávání se stresem charakteristické a nakolik jsou v dané situaci adekvátní;
  • je důležité analyzovat typické postupy, které při setkání se zátěží jedinec používá i neadaptivní způsoby jednání, ke kterým inklinuje. Pokud svůj pohled velmi zjednodušíme, můžeme čekat stejně jako u zvířat tři základní typy reakcí na stres, a to útok, útěk (známé jako reakce fight or flight) nebo zamrznutí. Máme je ve svém repertoáru zděděné po předcích a jsou situace, kdy každá z nich může být efektivní, záleží spíše na tom, s jakou intenzitou je používáme. Obecně se jako vhodnější ukazují ty strategie, při kterých je jedinec aktivní a je ochoten převzít za své rozhodnutí zodpovědnost, i když bývá zejména v zátěžových situacích spojena s rizikem chyby a selhání.
  • zároveň je možné si podle popisu události udělat obrázek o hladině zátěže, která je již vnímána jako stresová;
  • odhaluje úroveň sebereflexe, která umožňuje jedinci připustit, že s některými situacemi má problém a která je nezbytnou podmínkou pro možnost jejich kompenzace;
  • schopnost učit se na základě předchozích zkušeností a vytvářet preventivní opatření.

 

ManMark Czech Republic s.r.o.