Štítek: chemie

Rozpouštědla jsou v současném období velmi využívána. Je to z jednoho prostého důvodu – mají unikátní schopnost rozptýlit v sobě částice jiné látky. Díky tomu můžeme třeba odstranit skvrny z našeho oblečení, které jsme způsobili neopatrnou manipulací například s jídlem. Nebo pokud se vaše děti zašpiní při skotačení venku, pravděpodobně na skvrny třeba od trávy také použijete nějaká rozpouštědla, než oblečení strčíte do pračky. Rozpouštědla se ale používají i při ředění barev a nátěrových hmot, případně při jejich odstraňování, pokud jste nechtěně někam ukápli.

Jistě jste se už setkali s roztokem, který vzniká při manipulaci s rozpouštědly, označujeme ho jako homogenní směs . Tento roztok se skládá ze samotného rozpouštědla a rozpouštěné látky. Zajímavé je, že pouhým okem tyto dvě složky dost často nerozeznáte. Obyčejným příkladem homogenního roztoku je mořská voda, která se skládá z vody a rozpuštěných solí různého druhu. Dalším příkladem může být vzduch, kde svým obsahem dominuje dusík, který většinou zůstává nevyužit, mimo jiné je zde kyslík, což je pro nás samozřejmě nejdůležitější složka vzduchu, a pak jsou zde další plyny, většinou vzácného charakteru, například argon a podobně.

Rozpouštědla sama o sobě jsou zejména kapalné látky, přesto jsou schopna rozpustit jakoukoliv jinou substanci, ať už plynnou, kapalnou nebo pevnou. Nejobvykleji využívaným rozpouštědlem je voda. Při manipulací s ní opatrní být nemusíte, přesto se také dost často využívají různá ředidla, a zde se už opatrnost doporučuje. Ředidla jsou známá jako těkové látky, takže by jste měli být opatrní při jejich použití, protože obsahují a vylučují nebezpečné výpary. Při jejich aplikaci byste neměli jíst ani pít, a samozřejmě nekouřit nebo nezacházet s ohněm. Při prodej chemikálií, nebo manipulaci doporučujeme tato bezpečnostní pravidla dodržovat bez výjimek.

Spousta z nás vzpomíná na chemiijedině jako na předmět ze školy. A někdo si vybaví zábavné a zajímavé pokusy jako vybuchující sopka, faraónův had nebo různé proměny barev. Někdo si naopak vzpomene na nepříjemné zkoušení, učení se periodické tabulce prvků a psaní dlouhých a obtížných chemických vzorců. Chemie v nás může vzbuzovat kterékoliv vzpomínky a pocity, přesto zůstává faktem, že jen málokdo bude tento obor studovat hlouběji a odborněji, třeba na vysoké škole.

Stále tu je skutečnost, že ať chemii studujeme nebo ne, ať o ní máme větší poznatky nebo nikoliv, ať ji máme rádi nebo ne, chemie nás obklopuje téměř všude a má na naše životy větší vliv než jsme si ochotni vůbec připustit. Surfujete na internetu přes notebook nebo stolní počítač ? Vlastně je to jedno, protože jsou vytvořeny z plastů. A hádejte, čeho jsou plasty produktem? Ano, správně – chemie! Nanášíte si na obličej make-up, lakujete si nehty, stříkáte si na hlavu lak na vlasy? Chemie! Chcete si umýt ruce mýdlem, vytřít podlahu, navoskovat auto? Také chemie! Ano, je třeba připustit, že chemie zasahuje do téměř každé oblasti dnešního života a společnosti. Bez jejích poznatků bychom jistě nebyli tam, kde jsme, nemohli bychom využívat všech technických pokroků, jaké známe.

Celá chemie se rozděluje na několik dílčích oborů. Velmi důležitými je biochemie a fyzikální chemie, což jsou pomezní vědy chemie s biologií a fyzikou, tedy s obory, které jsou chemii velmi blízké. Dále se chemie dělí na organickou a anorganickou, podle toho, zda zkoumá organické nebo anorganické sloučeniny. Dále známe analytickou chemii, farmaceutickou chemii (která je velmi důležitá pro vývoj nových léků), petrochemii, jadernou chemii, makromolekulární chemii, výpočetní chemii a podobně. Chemie jako taková je velmi rozvětvený vědní obor.