Autor: proholding

Jak účinně zastínit okna? Efektivně pomohou žaluzie

Byt můžete před sluncem ochránit zevnitř i z venku. K těmto účelům slouží především rolety, žaluzie a markýzy. Na zabudování venkovních stínicích prvků je lepší myslet už při plánování novostavby nebo před rekonstrukcí. Součástí projektu by měla být vhodná příprava, aby bylo možné stínicí prvky zabudovat pod omítku. Pak řešení nenaruší vzhled budovy a nezmenší světlost okna, jak tomu může být u dodatečně montovaných stínících prvků.

Exteriérové žaluzie a rolety

U venkovního stínění je oblíbené motorické ovládání, zejména v případě externích žaluzií, rolet a markýz. Tento motorický pohon je řízen ovladačem nebo chytrým telefonem na dálku. Zde je nutno počítat při rekonstrukci s tím, že je potřeba k okennímu otvoru dovést kabeláž.

Venkovní žaluzie umožňují stínit a současně větrat. Správným nastavením lamel se místnost zastíní před slunečními paprsky a přitom je možno otevřenými okny větrat. Tyto stínící prvky také výrazně snižují energetickou náročnost budov.  Venkovní rolety v létě zabraňují přehřívání interiéru, v zimě naopak fungují jako tepelná izolace. Také snižují hlučnost a prašnost a představují nesnadnou překážku pro zloděje a ochranu proti vloupání.

Pokud si chcete pořídit venkovní rolety k domu nebo na chalupu, můžete zvolit uzamykatelné rolety, které ochranu objektu ještě zvyšují.

Markýzy nejen do zahrady

Markýzy jsou vhodné k zastínění větších ploch teras, balkonů či francouzských oken. Široká paleta typů, barev odolných látek umožňuje přizpůsobit tyto prvky každé fasádě. Markýzy se vyrábějí například jako výsuvné (kloubové), kazetové, sklopné, košové a samostatně stojící. Kotví se na stěnu, na strop nebo na krokev krovu.

Vnitřní stínění lze instalovat kdykoli

Přestože v zahraničí se více uplatňuje externí stínění, v Čechách je stále oblíbené levnější a jednodušší vnitřní stínění, které je zároveň i zajímavým doplňkem interiéru. K nejčastěji využívaným vnitřním stínicím prvkům patří rolety, vertikální žaluzie a horizontální žaluzie.

Rolety

Rolety představují nejznámější a dříve velmi častý způsob zastínění oken. S nástupem žaluzií se zdálo, že jsou jejich dny sečteny, zejména kvůli jejich poruchovosti. Jenže se ukázalo, že žaluzie se nehodí do každého typu okna anebo se prostě každému nelíbí, takže jsou tu rolety dodnes. Rolety prošly za uplynulá léta výraznou proměnou a dnes si lze vybrat z mnoha vzorů i typů.

Mohou být klasické s pružinovým mechanismem nebo ovládané nekonečným řetízkem. Stoupenci technických vymožeností jistě ocení rolety ovládané elektromotorem i s dálkovým ovládáním. Tkaniny jsou kvalitní, stálobarevné, netřepivé, antistatické a vybírat lze i z množství barevných odstínů a vzorů.

Horizontální žaluzie

Horizontální žaluzie patří mezi nejlacinější způsoby zastínění a osvědčily se především v oknech panelových domů, která mají dvojitá skla. Žaluzie vložené mezi ně se méně špiní a okna velmi dobře vypadají. U špaletových oken je použití horizontálních žaluzií problematičtější, neboť je musíme umístit buď na  křídla oken nebo přímo do interiéru. Musí se ovšem pravidelně čistit a v případě zavěšení před okna je nutné počítat i s jejich nižší účinností.

Pokud jde o materiál, nejčastější jsou hliníkové s širokou paletou barevných odstínů. Mezi luxusní typy horizontálních žaluzií patří dřevěné a bambusové. Mají příjemný vzhled, výborné užitné vlastnosti a lze je použít dokonce i do koupelen. Kromě stínění oken mohou sloužit i jako předěl místnosti.

Vertikální žaluzie

Zpočátku byly vertikální žaluzie používány spíše v administrativních budovách, ale postupem času se rozšířily a dnes nacházejí své uplatnění i v bytech. Vertikální žaluzie jsou jakýmsi propojením horizontálních žaluzií a závěsů, neboť vnášejí do místnosti útulnost klasického textilu, ale nechytá se na ně prach, snadno se ovládají a dobře udržují. Vyrábějí se z PES, bavlny, PVC, hliníku i ze skelného vlákna, jsou stálobarevné, často s nehořlavou úpravou, čistí se ultrazvukem nebo se dají omývat.

Stavíme vodní nádrž na zahradě

Voda je jedním z nejatraktivnějších prvků zahradní architektury, ať už je to v podobě jezírka, rybníčku, studánky nebo potůčku, který zahradou protéká. V každé roční době nabízí jiný zážitek, který je dokreslovaný vodními a bahenními rostlinami a živočichy, kteří zde žijí.

Na velikosti jezírka záleží, nakolik se nám podaří vytvořit přírodní rovnováhu: čím větší vodní plochu vybudujeme, tím budou podmínky pro biotop rozmanitější. Při hledání ideálního místa pro zahradní jezírko musíme brát v úvahu nejrůznější aspekty. Mohlo by se totiž stát, že v některých lokalitách narazíme na skálu, či jiné problematické překážky, jakými mohou být třeba zbytky základů, elektrické vedení nebo kanalizace. Často je třeba zajistit místo pro čerpadla a filtry. Dáme přednost volnému prostranství. V místech, kde rostou listnaté stromy, by padající listí kalilo vodu. Abychom se vyhnuli růstu řas, měli bychom se však vyvarovat trvale osluněných míst, na nichž by se voda příliš ohřívala.

Fóliové jezírko

Umělé vodní nádrže vznikají vykopáním základů, které se vyloží fólií. I když je kvalitní fólie velice pevná, je důležité zbavit nerovné dno ostrých hran, výstupků a také kořenů keřů či stromů. Pod fólii se položí vrstva vláknitého rouna, které se používá například pod plovoucí podlahy. U většího jezírka je potřeba jednotlivé pásy fólie spojovat. Spojování jednotlivých kusů můžeme provést horkým vzduchem nebo lepením.

Břeh rybníčku

Po vyložení dna věnujeme zvýšenou pozornost krajům rybníčku. Musíme je upravit tak, aby okraje fólie nebyly vidět. V další fázi se věnujeme stabilizaci fólie a úpravě břehu: poslouží nám zemina, drny, trávníkové koberce, vyšší křovinaté porosty i kameny. Břeh dozdobíme kameny různých velikostí a vzhledu, které zároveň fólii zatěžují a slouží i jako bezpečnostní pojistka proti jejímu nežádoucímu pohybu.

Jezírko na koupání

Koupací jezírka nám umožňuje nejen vytvoření okrasného prvku vodní plochy, ale i koupání. Koupací jezírko se skládá ze dvou částí. První je nejhlubší zóna ve středové části, kde se můžeme koupat a také snadno vstoupit do vody. Není v ní ani substrát, ani rostliny. K jejímu vybudování nám slouží nejčastěji právě fólie. Druhou částí, která je přibližně stejně velká jako část první, je klidná vodní hladina, jejíž hloubka se svažuje asi do jednoho metru, dno je vyplněné substrátem a osázené vodními a bahenními rostlinami, které právě vytvářejí spolu s mikroorganismy ve vodě biologické filtry.

Tekoucí voda

Bublající potůček vyvolává pocit volné přírody. Pohyb a zvuk vnesou do zahrady i tryskající fontána, kaskády nebo proud vody tryskající ze zdi.

Při pořizování kaskády nebo fontány je nutný výběr čerpadla s odpovídajícím výkonem (ten se měří v litrech za hodinu). Protože záleží na tom, zda bude na čerpadlo napojen také vodní filtr či další kaskáda nebo vodotrysk, je problém složitější a raději se o jeho volbě poradíme ve specializované prodejně. Silný tok vyžaduje přirozeně instalaci výkonného čerpadla, malou fontánu však stačí uspokojivě obsluhovat i malá vodní pumpa.

Čerpadla a filtry

O koloběh vody se stará pumpa ponořená do jezírka, která dokáže popohánět i velmi znečištěnou vodu. Bubnový filtr je snadno odnímatelný a lze ho dobře čistit. U většiny typů ani není třeba čerpadla odpojovat. Vodní filtry zachycují až 8 mm velké nečistoty a odstraňuje nejen drobné řasy, prvoky, nálevníky a bakterie, hnilobné produkty rostlinného i živočišného původu, ale i mechanické a chemické nečistoty, které škodí rybám. Filtr je nutné pravidelně zbavit nečistot, protože usazené látky se následně rozkládají a mohou se ve velmi jedovaté podobě dostat zpět k rybám. S výběrem vhodného filtru a čerpadla si nechte nejlépe poradit od profesionálů, kteří by vám měli doporučit optimální čerpadlo a filtr přímo pro vaši potřebu.

Jak zvýšit bezpečnost v kuchyni

Kuchyně je jednoznačně nejnebezpečnější místností v celém domě. Představuje hrozbu v podobě mnoha zranění a to nejen dětem, ale i dospělým. Pro děti však může být úraz v kuchyni velmi vážný. Proto je nutné řídit se zásadami, které sníží možné riziko na minimum a zabrání tak škodám na majetku či na zdraví. Při rekonstrukci či výstavbě kuchyně by se mělo dbát na dodržení všech předpisů, které souvisí s bezpečností, v dnešní době je na trhu velké množství produktů, které nám pomohou zabránit neštěstí.

Kuchyně se u nás v poslední době změnily a přizpůsobily se světovým trendům. Zvýšily se nároky na spotřebiče, preferuje se jiný vzhled, změnily se detaily. Upřednostňuje se  co nejjednodušší podoba čelních ploch, komínové digestoře, atraktivně řešené dřezy i robustní pracovní desky.

Doporučení pro bezpečnou kuchyni

1.  Varná plocha by měla mít sníženou výšku, a to asi 15 cm pod úroveň přípravné plochy, aby byl snadný přístup i k zadním plotýnkám. Jsou-li  v  rodině  děti,  doporučuje  se  ovšem  použít  kovovou zábranu, aby na sebe nestrhly hrnce s vroucí vodou či pánve s horkým olejem. S tím souvisí také to, že by vedle sporáku neměla být nábytková dvířka se zásuvkami, které by děti mohly použít jako schůdky.

2.  Důležitá je také volba vhodného spotřebiče. Dětské pojistky u varných desek i u trub jsou pro bezpečnost dětí v kuchyni nezbytné.

3.  Na každé straně varné desky či sporáku by měly být odkladní plochy, aby se předešlo opaření. Pokud máme klasický sporák s troubou, neměl by být v blízkosti dveří, jež se otevírají do kuchyně.

4.  U plynových sporáků by se neměly používat k přenášení kastrolů utěrky, protože by mohlo  snadno dojít k jejich vzplanutí, ale  vždy pouze chňapky s teflonovou vrstvou.

5.  Se sporákem souvisí i nutná výška pro umístění odsavače par. Zatímco nad elektrickou varnou deskou nám postačí 65 cm, nad plynovou potřebujeme kvůli bezpečnosti 68 a více cm.

6.  Po sporáku jsou dalším rizikovým místem v kuchyni příliš vysoko umístěné horní skřínky, hlavně jejich vrchní police, na které lze jen těžko dosáhnout. Horní skřínky by neměly mít poslední police výše než 185 cm od podlahy, a hloubka horních skřínek by se měla pohybovat kolem 15 až 30 cm, aby byl přehled o uložených věcech. Není-li zbytí a potřebujeme vysoké horní skřínky, je lepší pořídit si malé speciální schůdky vybavené protiskluzovými pásky.

7.   Další nezbytností je dodržení minimálních bezpečných průchodů. Aby se například dva lidé sobě bez obav v kuchyni vyhnuli, potřebují uličku mezi nábytkem širokou 110 až 120 cm, tentýž odstup se doporučuje za troubou sporáku, pro vytírání s mopem v kuchyni na nožkách či na soklech bývá potřeba dokonce 120 až 140 cm.

Kuchyně bude vždy místem, kde bude hrozit potenciální riziko úrazu či škody na majetku. Toto riziko však lze minimalizovat, budete-li se řídit výše uvedenými základními zásadami bezpečnosti. Kuchyně by měla být místem pohody a odpočinku jak při vaření tak při samotném stravování. Naučte děti zásadám kuchyně, neustále jim připomínejte, co nesmí. Uvědomte si však, že riziko úrazu nehrozí v kuchyni jen dětem, nýbrž i vám. Mít tak po ruce lékárničku není nikdy na škodu.

Zabezpečovací systémy proti vloupání do prodejny

Investice do zabezpečení prodejny se rozhodně vyplatí. Správně zvolený a profesionálně nastavený a nainstalovaný systém pro zabezpečení prodejny snižuje či úplně ruší možnost, že přijdete o majetek. Moderní zabezpečovací systémy mají samozřejmě řadu dalších výhod. Součástí profesionálního zabezpečení prodejny je obvykle kombinace různých zabezpečovacích systémů. Mechanická ochrana zboží zabraňuje zcizení zboží, detekční antény u vstupu do prodejny zamezují neoprávněnému opuštění prodejny, kamerové systémy monitorují střežený prostor. Systém pro zabezpečení prodejny je schopen s vámi komunikovat přes mobil, tablet nebo notebook a to vzdáleně přes internet nebo může být připojen na speciální tísňovou linku bezpečnostního centra.

Aktivní ochrana – bezpečnostní mlha

Bezpečnostní mlha představuje účinnou ochranu proti zlodějům a vandalům. Různé zabezpečovací systémy využívají bezpečnostní mlhu i s dalšími ochrannými prvky. Při aktivaci alarmu se prostor do několika sekund naplní hustou mlhou. Zloděj ztrácí orientaci, panikaří a utíká.

Mlha je zdravotně nezávadná, nezanechává stopy, neškodí zboží. Bezpečnostní mlha chrání nejen zboží, ale zákazníky a personál, který pokud je přítomen může mlhu spustit i ručně nebo spustit alarm.

Bezpečnostní mlha je nezávadná

Bezpečnostní mlha je v podstatě vodní pára. Dýchání není žádným způsobem omezeno. Pokud máte v místnosti papírové dokumenty nebo elektronické zařízení, bezpečnostní mlha je nijak nepoškodí. Bezpečnostní mlha je zcela nezávadná. Nevzniká žádné poškození prodejny ani produktů. Nijak nepůsobí na textil, elektroniku, potraviny nebo jiné zařízení a produkty. Je zcela nezávadná a netoxická i pro člověka.

Je zjištěno, že k vloupání do objektu dojde v časovém horizontu 2-8 minut, ve kterém je zloděj schopný opustit místo i s Vašimi cennostmi, ještě před příjezdem bezpečnostních agentur nebo Policie. Bezpečnostní mlha donutí zloděje opustit prostor během několika sekund, avšak s prázdnýma rukama, nebo dokáže, ve spojení se silnými údery stroboskopu, zloděje paralyzovat a dezorientovat, a je tak velká šance, že bude zadržen.

Možná již máte instalovaný poplašný systém, ale jak všichni víme, je to jen upozornění pro majitele, který se pravděpodobně nachází daleko od místa, kde vloupání probíhá. Naproti tomu, kamerový systém zloděje jenom nahraje a záznam uchová. V dnešní době je zabezpečovací zařízení základním bezpečnostním nástrojem, ale ve srovnání se stupňující se agresivitou zlodějů, již nedostačující. Vhodné jsou komplexní zabezpečovací systémy obsahující jak aktivní, tak pasivní ochranu. Bezpečnostní mlha je ideální aktivní ochranou, která působí okamžitě a vloupání v podstatě znemožní.